Iridologie
Iridologie je diagnostická metoda hodnotící zdravotní stav pacienta na základě vzhledu a znaků jeho duhovky. Dále se berou v úvahu také znaky na skléře a změny v uložení a tvaru zorničky. První písemné doklady svědčící o využívání duhovky na rozpoznání nemocí, pocházejí z doby před několika tisíci lety. Nejznámějšími dokumenty jsou dva papyry o délce okolo 50 metrů a šířce 1,5 m, které byly nalezeny v Gize. Jejich autorem je slavný lékař a kněz faraona Tutanchamona El Aks (1349 př.n.l.). Jemu se také připisují zásluhy o rozšíření této metody do Babylonu, Tibetu a Indočíny. V Evropě se o rozvoj iridologie zasloužil lékař Filip Meyens a o 200 let později budapešťský lékař Ignác von Peczel. V roce 1951 byla založena z iniciativy B. Jensena Mezinárodní iridologická společnost a od roku 1978 vychází v USA pravidelně časopis Mezinárodní iridolog.
Na duhovce oka, díky jejímu spojení s celým tělem nervovým a krevním systémem, je vidět všechny poruchy, ke kterým z různých důvodů dochází. Znamená to, že všechny deformace v uložení vláken v duhovce, projevující se v různých podobách jako skvrny, kosočtverce, body atd., a zároveň nepřirozené znaky podle daného zabarvení duhovky mají svůj diagnostický význam. Pozorováním duhovky může zkušený iridolog důkladně zhodnotit zdravotní stav a číst informace, které se týkají hrozících chorobných změn v organismu. Tato metoda také umožňuje stanovit predispozice k určitým onemocněním dříve než se projeví. V dnešní době nám umožňuje digitální technologie kvalitní vyšetření duhovky, ale také možnost archivovat a porovnávat nálezy. Iridologie je metoda, která nám pomáhá hledat skutečné příčiny onemocnění.
Ve spojení s klasickou čínskou diagnostikou získává terapeut neuvěřitelně přesnou a prakticky upotřebitelnou metodiku diagnostiky. Tento systém je unikátní a vyučujeme jej v naší škole jako jediní v Evropě.